Rok, ke kterému se událost vztahuje:
Měsíc, ke kterému se událost vztahuje:
V pátek 15. 3. 2019 nasedla skupina
žáků vyššího gymnázia a obchodní akademie do pomyslného nočního
expresu a vydala se do úžasné německé metropole, kde genius loci, duch
tohoto místa, dává o sobě vědět na každém kroku. Do pulzujícího,
živoucího a neskutečně rozmanitého města protikladů, kde nic není
nenormální, kde neplatí „buď, a nebo“, ale spíše „stejně tak
jako“, kde se lidé řídí heslem „žít a nechat žít“, kde se snoubí
moderní architektura s architekturou dob dávno minulých, kde se mísí
kultury celého světa a historie prostupuje každou zeď, každý metr
krychlový tohoto kouzelného města.
Přestože se jednalo pouze o jednodenní ochutnávku této německé
delikatesy, stihli jsme navštívit vše podstatné v centru Berlína,
dozvěděli se spoustu zajímavého o životě zde i o minulosti hlavního
města. Prošli jsme se po slavném bulváru Kurfürstendamm,
nahlédli do torza kostela Kaiser-Wilhelm-Gedächtniskirche,
vyfotili se s vojáky stojícími u bývalého hraničního přechodu
Checkpoint Charlie (v minulosti spojujícího americký sektor
města se sovětským), ochutnali výtečnou berlínskou pochoutku
currywurst, prohlédli muzeum Topographie des Terrors,
Památník holocaustu, vystoupali do kupole
Reichstagu, sídla německého spolkového sněmu, a nechali se
ohromit krásnými výhledy na město. Stanuli jsme pod symbolem Berlína –
Braniborskou branou, obdivovali rozlehlost náměstí
Pariser Platz a na něj navazující slavný bulvár
Unter den Linden, dozvěděli se o pálení knih na náměstí
Bebelplatz, kampani organizované ve 30. letech 20. století
studentským spolkem s podporou NSDAP, a celou prohlídku jsme zakončili na
monumentálním Postupimském náměstí, které se nachází
na někdejší hranici Západního a Východního Berlína.
Město nám sice neukázalo svou sluncem zalitou tvář, neboť nebe nad
Berlínem bylo po celou dobu šedé, plné vodou nasáklých mraků.
Několikrát jsme i zmokli. To nám ovšem na zážitku neubralo. Berlín
všechny nadchl a příjemně překvapil. Naše nohy ušly po berlínských
ulicích a uličkách téměř dvacet kilometrů. Domů jsme se vraceli
s pocitem uspokojení z příjemně prožitého dne ve městě, které má
v sobě velkou spoustu energie a do kterého vždy stojí za to se vydat.
Takže… Bis bald, Berlin!!!
Mgr. Romana Balá